Zapískal vlak, smutnící rodiče nám naposledy zamávali a my se vydali směr Švýcarák.
Čekala nás celkem dlouhá cesta, ale jak vidno na našich rozzářených obličejích, vůbec nám to nevadilo. Čeká na nás mnoho nových zážitků a spousta legrace s kamarády.
Ani jsme se nenadáli a před námi se objevilo malé nádraží s modrou cedulí s nápisem Nové Hrady. Nezbývalo nám nic jiného než zdolat 7 km dlouhou cestu ke dvěma srubům, kde budeme trávit nadcházející týden.
Za chvíli padla tma a my jsme se ocitli před posledním kopcem. Ubytovali jsme se ve srubech a přišel první program, který se zabýval organizací, aby nám zde vše klapalo. Mezitím jsme se s Nikou a službou pustili do chystání večeře - špaget. Za rekordní čas jsme je stihli uvařit, byly snad výborné (Tesák hledající chyby potvrzuje) a k velkému nadšení dopadly o hodně lépe, než tehdy na výpravě v Odranci. Ještě k tomu byl výborný čaj, který sladila Nika.
Po večeři se oddíl vydal na program do spodního srubu, kde si tvořil táborový řád. Pak však hodina pokročila a my jsme se vydali do říše snů…
Pokračování snad zítra! Dobrou noc Vám přeje celé osazenstvo Švýcaráku…