okénko do života novoměstských skautů

https://archiv.okenko.org
ze dne 30. 7. 2008
článek číslo 779
autor: Zdeny

 

9. táborový den - úterý

Úterní ráno vstávaly holky s těšením se na dnešní dobrodružství pod vedením Alladina.

Potkaly ho hned v prvním programu, kdy byl honěn strážemi kvůli krádeži jídla. Holky se k němu bez řečí přidaly a tak poznaly i muže jménem Magrihán Masůd, který se vydává za jeho strýce. Společně s ním jdou do jeskyně a hledají kouzelnou lampu. V jeskyni však uvízneme a teď babo raď, jak z toho ven?

Ještě štěstí, že objevili dva modří džinové. Nejen, že byli modří, ale také moudří a tak by se nám jejich pomoc hodila. Jen jeden z džinů je neuvěřitelně prolhanej, ale jak to zjistit, abychom neuposlechli právě jeho rad.
A tak je holky testovaly a zkoušely různými otázkami, podle kterých by mohly poznat, jak na tom kdo s pravdomluvností je.
Nakonec se vše zdaří a z jeskyně všechny dostává kouzelný létající koberec.
Když dorazil Aladin domů, nedočkal se moc vděku a jeho matka mu naopak vynadala, proč toho v jeskyni nevzal víc, než jen jednu hloupou starou lampu. Aladin ji chtěl vyčistit, ať vypadá lépe, ale když po ní přejel po třetí….., hádejte co se stalo? Ano, z lampy se zjevil džin a čekal na rozkazy.
Holky zkoušely tedy s lampou to samé a objevovaly možnosti „kouzelného džina“ :)

Práce džina není vůbec lehká a tak špagety s masem přišli k obědu více než vhod. A polední až odpolední parno zahnalo všechny na svlažení v řece. Holky pronikly dále proti proudu až za malý splav, kde se pěkně vyřádily.
Ale aby nebylo osvěžení až moc důkladné, vyhanala je ven Čegi a to kvůli pokračování jejího programu Bailando. Pohyby v rytmu hudby už byly daleko propracovanější a ladnější než při prvním pokusu a tak to byla příjemná podívaná za zvuku Pepiho kytary a Attyho klarinetu.

Jak moc se holky snažily při bailandu, tak přesný opak předvedly v dalším programu. Připravovali jsme totiž slibový oheň na večer a to obnášelo sehnat spousty jemného chrastí a otrhávat drobné větvičky a to se milým slečnám nelíbilo a sabotovaly to jak se dalo. Asi to vypadá, že díky tomu „opadá“ dost Sultánových kytiček.
Ještě že největší pracant Laky vše zvládl včas a tak hlavně díky jemu jsme byli připraveni k důstojnému slibovému obřadu.
Před ním nás však čekal nástup a hlavně večeře, na kterou jsme se všichni těšili, protože měla být pohanková kaše a tu jen málokdo z nás jedl. Ale Áňa nezklamala a byla to dobrota!
Na nástupu mimo jiných věcí obdržela Ňufíka (plyšového pejska) překvapivě Pávčice a holky ve vlajkové četě trochu nadurdily Attyho, že při spouštění vlajky „procouraly“ cípy vlajky po zemi. To je ale ostuda!
Samozřejmě jsme se nepřevlékali z krojů – vůdce Atty si vzal nováčky s sebou do lesů, aby s nimi ještě jednou a důkladně probral, jestli si jsou vědomi toho, co slibují a my ostatní jsme přešlapovali na táborovém náměstíčku a vykládali nebo sledovali stany na kterých se začali rojit létající mravenci. Čegi v tomto čase vysvětlovala starým členům, jak bude obřad probíhat a co je potřeba zařídit a jak se chovat.
Slib díky tomu proběhl v opravdu slavnostním duchu, hodně lidí bylo dojato, když se do úplného ticha rušeného jen cvrčky z luk ozývala slova světluščího slibu.
Všechny to zvládly a slavnostně obdržely slibový odznak a žlutou šňůrku na kroj. Společně propleteni v Gilwelský kruh jsme zazpívali večerku a popřáli si dobrou noc.
Slibový oheň pozvolna dohoříval – do tohoto slavnostního ohně se totiž nesmí přikládat, ani se nesmí hasit – musí prostě důstojně dohořet – a všude po tábořišti byla cítit ta pravá vůně léta. Směs trávy, vůně vody od řeky, hořícího dřeva, vůně smůly z lesa, to vše smíchané s vlahým letním večerem – tato atmosféra jen podtrhuje významné okamžiky v životě každého skauta.
Holky jsme zahnaly spát, jen hlídka Barča J. a o hodinu později Monča, obě s doprovodem Terky, zůstaly vzhůru a strážily klid tábora.
Jak se jim to dařilo nebo nedařilo Vám povím příště, protože tato akce jednak spadá částečně i do času po půlnoci a hlavně k ní nemám momentálně žádné fotky.
Takže dobrou noc a doufejme, že se všem čerstvým a konečně právoplatným členkám novoměstských Berušek, zdály jen samé hezké sny.
Okénko do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska Bílý štít