Ze staničního rozhlasu se ozvalo na 2. kolej přijede vlak, který bude pokračovat ve směru Žďár nad Sázavou. Vesele jsme nastoupili a hurááá zažít další Alakarské dobrodružství!
Vystoupili jsme na zastávce Jablonné nad Orlicí a pod vedením Hermi jsme se vydali směr tábořiště, které leží asi 1km od vesnice Kalhoty.
Po nedlouhé cestě jsme začali scházet z prudkého kopce, a za zatáčkou jsme konečně spatřili náš tábor. U prostřed náměstíčka leželi kufry a tak nám nezbylo nic jiného než rozdělit stany a zabydlet se.
Netrvalo dlouho a pomalu se začali odklízet programové věci z náměstíčka. Týna, Marťa, Hermi a Míša statečně vozily naplněné kárky ke kuchyni, kde je vykládaly (pravda, občas se stalo, že nezvládly sjet z mostku a tak věci skončily v potoku :) ). Také se začaly stavět větší stavby jako např. holčičí tee-pee a hangár (stavbě hangáru šéfoval Horník, na které si chtěl splnit bod do skautské stezky).
NA SKOK DO KUCHYNĚ
Náš šéfkuchař Miky s pomocí Lišek a Veverek připravuje na večeři obložené chleby se zeleninou.
Za chvíli už všichni seděli u stolů a bylo slyšet pouhé mlaskání jak všem chutnalo.
Když se všichni najedli, začalo se uklízet a dodělávat menší dodělávky. Kluci se už dokonce stačili vyčvachtat v potoku i vyzkoušet houpačku, která visí nad potokem.
V dalším programu jsme řešili programový řád, tentokrát v jiné podobě než každý rok. Na velkém papíře byla nakreslená loď a pět ostrovů. Každý ostrov měl své jméno, a vedla k němu cesta.
1) Ostrov bezpečí
2) Ostrov svobody
3) Ostrov krásy
4) Ostrov odpovědnosti
5) Ostrov přátelství
Každá družina dostala jeden ostrov a měla napsat jaké překážky by nám mohli zabránit k doplutí na naše ostrovy. (Program se ovšem celý nestihl a tak pokračoval i ve 2. dni). No a po táborovém řádu mohl už oddíl konečně stoupit do Alakaru. Po přenesení začali pátrat jak s pomocí věštby zjistit, kde se nachází elf Almiel. Vydali jsme se proto do lesa za malým Chlapcem. Chlapec byl velice vysláblý, skoro na pokraji smrti. Jeho sestra nás prvně nechtěla k němu pustit, ale nakonec nám řekla, že když jeho bratra uzdraví, řekne jim, kde se Almiel nachází.
Oddíl měl za úkol osvobodit jejich 13 předků od zlých přízraků. Museli s pomocí svíčky zapálit 13 svíček, přinést je a poskládat do kruhu okolo chlapce. Oddíl jakožto velice schopný :) úkol vzal za svůj, netrvalo dlouho a o kolo lůžka umírajícího chlapce stálo 13 svíček. Chlapec se začal probouzet a řekl nám kde Almiela najdeme. Chlapec poté znovu ulehl ke spánku a oddíl se vydal zpět do tábora. Než všichni ulehli do stanů, zazpívali si pod vedením Císka večerku. Píseň pomalu utichla a s ní i celý tábor.