okénko do života novoměstských skautů

https://archiv.okenko.org
ze dne 17. 5. 2009
článek číslo 840
autor: Horník&Teo

 

Největší dubnové zážitky nadějných!

V předposlední etapě je zážitků sice méňě, ale o to jsou kvalitnější.
Můj zážitek je z družinovky. Hráli jsme tanky a to mě hodně baví. Když jsme začali, nikomu se nedařilo. Až jsme se ale dostali dál, vyhrával Luděk. Nakonec vyhrál Luděk i přesto, že já jsem měl dostřel 16 a Kenny chůzi 12. Michut mě zradil, když jsme se složili na Luďka. Takže jsem prohrá.
Honza




Můj zážitek je z Ivančiny, když jsme lezli rourou, ve které tekla voda. Marťa říkala, že se tam nevejde, ale nakonec to taky prolezla. O kousek dál jsme na cestě viděli dva mloky. No prostě celá Ivančena byla super!
Peťa




Můj největší zážitek z tohoto měsíce se stal na Ivančině. Byl pátek a první přestávka při naší cestě po Beskydách. Tekl tam pramen a kousek od něj byla roura pod silnicí. Nevím, kdo s tím začal prolézat tuto rouru, kterou k tomu ještě protékala kupa vody. Dobře, kupa ne, ale dost na to, aby se tam dalo pořádně zmáchat. Jak už to tak bývá, když někdo s něčím začne, ostatní se musí i nedobrovolně přidat taky. A tak došlo i na mě. Po dlouhém přemlouvání s těmi výmysly, že se to leze každý rok (To nejsou výmysly, Marťo :)).a podlezlo to jen málo holek z oddílu, mě konečně obměkčili. Hned, jak jsem se do té roury podívala, se mi udělalo špatně. Lezla jsem tedy dovnitř. Jenže, byl tu velký problém. Nemohla jsem najít způsob, jak se do té roury nacpat celá. Už jsem to chtěla vzdát, ale řekla jsem si, že to zkusím ještě jednou. Sice se mi tam vůbec nechtělo, ale co jsem měla dělat. Být pak po celou Ivančenu na výsměch? V žádném případě! A ono se mi to podařilo. Dokázala jsem se do roury nacpat celá. Teď už jen zbývalo se dostat na druhý konec. To se mi díky bohu podařilo taky. Vylezla jsem sice s mokrým předkem kalhot, což mi nevadilo. Byla jsem ráda, že už to mám za sebou. Teo mi slíbil, že když to prolezu, proleze to taky… Teo to prolez:D:D:D

Marťa




Můj největší zážitek byla asi celá Ivančena. Nejlepší bylo, když jsme cestou tam lezli takovou trubkou, kde tekla voda, nebo když jsme lezli na tu prudkou sjezdovku až skoro na vrcholu. Na Lysé hoře jsme si dali česnečku ve stánku takové děsně protivné báby, která tam pořád vyřvávala :).

Annička-Hermi




Moje zážitky jsou dva a oba jsou z Ivančeny. Jeden je, když jsme šli ještě v pátek na Ivančenu, tak jsme lezli trubkou v potoce, kudy tekla voda a druhý, že jsme po cestě viděli asi 3 úžasný mloky. Byla to prostě super výprava.
Mařenka

Okénko do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska Bílý štít