12. červenec 2009, odchod ve 14:30 od klubovny, 15 vlčat, 5 vedoucích. Cíl: tábor Vojtěchov.
Cestou ale potkávají Praotce Čecha, Libuši a Václava v plínkách, kteří hledají zemi zaslíbenou. Protože nikdo neví kudy, vydají se na další hledání společně. Cíl je ale daleko, rozhodnou se tedy přenocovat v lese pod přístřeškem, který si zbudují. Na ohni si uvaří čaj a skromně povečeří. Ze spacáku je dobře vidět do blikajícího ohně, tak se všem dobře usíná.
Brzy ráno (cca půl osmé) Praotec Čech velí k dalšímu pochodu. Slunce pěkně hřeje a příjemně se nám jde. V 8:00 už stojíme na „Hoře Říp“, odkud pod námi vidíme v záři slunce náš tábor, naši zemi zaslíbenou. „To je ta země zaslíbená, ptáků a zvěře plna, medem oplývající!“
Po tomto zvolání se už družiny nedají udržet a rozběhnou se přímo z Řípu dolů do tábora. Ještě překonat potůček před táborem a honem ke stanům. Po ubytování nás čeká výborná snídaně od Alky a Myšáka a my se radujeme že jsme konečně doma. Po posílení snídaní je třeba udělat něco pro tábor – kopeme odpadovku, rovnáme dřevo a čistíme ledničku v lese (naplnila se vodou). Konečně vznikají i týmy na letošní tábor, a to Modří, Žlutí a Červení.
Po výborném obědě je čas k polednímu klidu. Co se asi bude dít potom?
V kuchyni nastala změna a to že k Alce a Myšákovi se přidala mamka Tkaničky, takže jí moc děkujeme a přejeme ať to s námi vydrží!
1. táborový den - Vlčata
Je noc, tak dvě hodiny po půlnoci. Já sedím v kuchyni a pouštím se do svého letošního táborového předsevzetí – dávat o sobě vědět všem kdo budou ochotni toto číst až do konce. Letos se pokusíme sepisovat naše dobrodružství a dávat je i Vám prostřednictvím našich internetových stránek. Jenom čas ukáže jak moc se nám povede splnit tento slib, který jsme dali sami sobě. Tak nám držte palce
Okénko do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska Bílý štít