9. táborový den - Vlčata

Dámy a pánové,
Všichni ti, kteří nechytají na svých setboxech náš televizní Vojtěchovský signál: je tu náš zpravodaj. Vychází nepravidelně libovolně několikrát za čtrnáct dní a je plný novinek, co se děje s našimi hrdiny za Starých pověstí Českých.
V prvním programu přijal Václav z rukou lidu svoji čelenku a nastoupil na Český trůn, co by platný vládce země. A hned začal vydávat první rozkazy.Vlčata se tak rozběhla k českému statistickému úřadu, aby s jeho pomocí zjistila, kolik procent obyvatel je šťastných. Výsledek byl velmi příznivý. Jediným nešťastným obyvatel byl zjištěn Břetislav.
Stesk ho zmáhal tak moc, že ho nerozveselila ani divadla, která si vlčata nacvičila v druhém programu(rodiče se na ně můžou těšit u ohně v návštěvní den). Jediné co ho mohlo potěšit bylo, vidět jeho milou Jitku. Ale naše vlčata nejsou žádní troškaři a tak se rozhodla Jitku rovnou unést z kláštera, kde byla držena. Nebylo to nic jednoduchého. Nejprve bylo nutné najít tu pravou Jitku mezi všemi falešnými a pak s ní utéct. Což se ukázalo ještě těžším, protože cesta, kterou utíkali byla plná nástrah, které bylo těžké překonat. Například přelezením, podlezením, přebroděním a to všechno na čas, protože v patách unikajícím byla celá banda pronásledovatelů. Ti se odmítli Jitky vzdát a po hrubé síle přišla na řadu diplomacie.
Bylo nutné se shodnout na podmínkách, za jakých klášter přistoupí na sňatek Jitky s Břetislavem. Modří zadřeli naneštěstí hned na začátku, když spletli pravidla.
Boj se tak odehrál mezi červenými a žlutými. Barevná tužka se míhala lesem a nakonec smlouvu ke vší spokojenosti podepsaly obě strany.
Po večeři na nástupu, který se málem stal přehlídkou ztrát a nálezů, jsme se sešli u ohně a podstoupili zábavný test osobnosti. Pak ale přišly na řadu věci vážnější. Získat pro knížete Václava přilbu, meč a štít. Máme štěstí 3 věci a 3 družiny. Modří se vydali pro přilbu, která byla ukována v jádru země. Žlutí našli ohnivý meč hned po tom, co dokázali, že ovládají oheň. Nakonec červení prokázali, že nejsou z cukru, když vylovili štít ze dna jezera(druhého schodu v rybníce). Od Václava dostali slova díků a všichni jsme mohli jít společně spát.