Jakmile jsme se navečeřeli, tak následovala scénka s Inidiana Jonesem a obchodníky. Ve scénce Jones navrhoval obchodníkům, že najde deník k cestě ke kalichu a až najde kalich, dostane za ně peníze. S tím souvisela i první hra, kdy jsme museli na náměstí získávat písmena. Abychom písmeno získali, museli jsme v kruhu, kde se písmeno nacházelo, být celá družina. V tom nám ale bránili hlídači tím, že nás chytali. Potom jsme se vrátili do školy a čekali na další program. Jenomže když oddíl na něco čeká nebo má volno, tak se všichni perou a dělaj blbosti a to má taky svoje následky. Třeba můj nalomenej prst nebo Woody naraženej zadek. Pak následoval tzv. televizní program, kde se nám promítali různé soutěžní otázky, pouštěli písničky, které se museli poznat atd. (podle tv týpka megabloky a megabločky). Když jsme si užili srandu s televizí, tak jsme se začali chystat na spaní. Následovala geniální noční hra. V noci kolem dvou hodin nás postupně po družinách začali budit. Měli jsme za úkol najít na hřbitově deník padlých rytířů, který kalich zkoušeli také najít. Jeden z družiny běžel odlákat jednoho nacistu, co před hřbitovem hlídal, a družina se vkradla do hřbitova. Každý člen šel jiným směrem, co mu Jones poradil a na tom určeném místě hledal deník. Když pak družina zjistila, že ani na jednom z míst není, tak z Jonese vypadlo, že deník by mohl být ještě v kamenici, kde se rytíři taky pohřbívali. Tam samozřejmě byl a družina utíkala zpátky před hlídačem, který zároveň sebral Jonese. Toho jsme pak další den museli vysvobodit, ale o tom už vám napíše někdo jiný.
Výprava do Svratky
Sraz na první říjnovou výpravu byl 27. 10. 2009 v 15:20 na autobusovém nádraží. Všichni vypadali natěšeně až na výjimky, kterým chybělo jídlo :). Potom přijel nacpaný autobus a odvezl nás do České Svratky. Tam jsme se přesunuli do Základní školy a zabydleli se tam.
Veverky-Hermi
2. den - středa
Po perné noci, kdy proběhla noční hra na hřbitově, nás Attyho klarinet probudil až v 8 hodin. Když všichni vylezli ze spacáků (to proběhlo bez větších problémů), začala rozcvička pod vedením rádců Luďka a Orloje.
Na rozběhání jsme si dali slalom mezi stromky, pak následovala samotná rozcvička, kde jsme se pořádně protáhli. Nakonec jsme si zahráli ještě podlézací honičku, tu jsme hráli poměrně dlouho, protože na konci byli všichni úplně hotoví, a proto Atty zavelel odchod na snídani.
Po snídani následoval první program pod vedením Horníka. Potřebovali jsme získat dostatek peněz, abychom zjistili, kam Němci odvedli Jonese. A jak jsme si je mohli vydělat? Systém byl jednoduchý. Před školou byly rozmístěny lístečky s časy a úkoly, ty jsme mohli plnit jenom v ten daný čas. Další způsob, jak si vydělat peníze byl také jednoduchý – vsadit se s Horníkem . Já jsem třeba musela obejít všechny členy oddílu, plácnout je po zadku a pronést větu: To jsou ale kejty :). Když jsme vydělali dost peněz, zjistili jsme, že Jonese najdeme u hřbitova. Naším úkolem bylo schovat se někde před hřbitovem a vytáhnout Němcům šátky, tak jsme zachránili Jonese.
Další program byl Attyho, protože obchodní partnerka pana Jonese (už nevím, jak se jmenovala:)) odjela i s deníkem, který jsme získali při noční hře, potřebovali jsme zjistit, kde ten deník zase najdeme. K tomu nám posloužil deník nějakého pána, který prchal před Němci a poztrácel všechny jeho listy. My jsme si jeho části museli zapamatovat, seřadit podle data a najít místo na mapě. Hledat to místo mohli pouze nováčci, aby si procvičili práci s mapou :). Holkám to trvalo poněkud déle, a proto Atty dovolil, že se můžu do věci vložit :). S mojí pomocí už jsme to nějak dotáhly do zdárného konce :).
Pak jsme měli čas si po družinách uvařit oběd a polední klid. Lišky měli těstoviny s tuňákem bez tuňáka, Rysi kuře na paprice, Vlci nějakou polívku a my jsme si udělaly nudle s mákem. Po poledňáku jsme se vydali do lesa na další program, tentokrát byl pod vedením Lakyho. Byla to bojovka o deník, který jsme získali v předchozím programu. Hru vyhrál ten, kdo na konci měl deník ve svém kruhu. Bojovalo se šátkovkou . Orloj moc nepochytil pravidla, a tak si jel celou dobu takový svůj vlastní závod :), jenomže to samozřejmě vadilo ostatním družinám. Nakonec se to nějak ujasnilo a Rysi stejně vyhráli :).
No a po bojovce byl čas na Nováčkovskou. My jako staráčci jsme měli hrát piráty. Nováčci za námi chodili a my jsme jim vysvětlovali každý nějaký zákon, který jsme mu pak napsali na příslušný prst podle prstové nápovědy. Nakonec si jejich znalost zákonů přišel zkontrolovat sám kapitán :). Když někdo z nováčků neznal odpověď na jeho otázku ohledně nějakého zákona, uřízl mu prst. Myslím, že Vojtěška měl uříznuté dokonce dva. Potom následovala módní přehlídka na téma: Způsoby a styly nošení kroje. Vystřídalo se pět modelů od Free skauta až po model Svojsík :). Módní přehlídka byla pouze zahájením dlouhé debaty o formě a nošení kroje. Po dlouhé době z ní nakonec vyplynula nějaká pravidla. No a všichni vyčerpaní debatou byli rádi, že je přestávka na večeři.
Po večeři následovala už poslední část dne. Dostali jsme za úkol napsat odpovědi na tři otázky a mezitím chodily jednotlivé družiny plnit tři úkoly. První úkol byl o tom překonat se. Museli jsme se pověsit na zábradlí a vydržet tam co nejdéle, podruhé jsme musely svůj první čas překonat. Další úkol bylo projít po tmě chodbou, nezpomalit, nezastavit se ani se neotočit. Když jsme došli chodbou ke Svatému grálu museli jsme ještě říct nějakou špatnou věc, kterou jsme udělali a jsme si toho vědomi.
Po snídani následoval první program pod vedením Horníka. Potřebovali jsme získat dostatek peněz, abychom zjistili, kam Němci odvedli Jonese. A jak jsme si je mohli vydělat? Systém byl jednoduchý. Před školou byly rozmístěny lístečky s časy a úkoly, ty jsme mohli plnit jenom v ten daný čas. Další způsob, jak si vydělat peníze byl také jednoduchý – vsadit se s Horníkem . Já jsem třeba musela obejít všechny členy oddílu, plácnout je po zadku a pronést větu: To jsou ale kejty :). Když jsme vydělali dost peněz, zjistili jsme, že Jonese najdeme u hřbitova. Naším úkolem bylo schovat se někde před hřbitovem a vytáhnout Němcům šátky, tak jsme zachránili Jonese.
Další program byl Attyho, protože obchodní partnerka pana Jonese (už nevím, jak se jmenovala:)) odjela i s deníkem, který jsme získali při noční hře, potřebovali jsme zjistit, kde ten deník zase najdeme. K tomu nám posloužil deník nějakého pána, který prchal před Němci a poztrácel všechny jeho listy. My jsme si jeho části museli zapamatovat, seřadit podle data a najít místo na mapě. Hledat to místo mohli pouze nováčci, aby si procvičili práci s mapou :). Holkám to trvalo poněkud déle, a proto Atty dovolil, že se můžu do věci vložit :). S mojí pomocí už jsme to nějak dotáhly do zdárného konce :).
Pak jsme měli čas si po družinách uvařit oběd a polední klid. Lišky měli těstoviny s tuňákem bez tuňáka, Rysi kuře na paprice, Vlci nějakou polívku a my jsme si udělaly nudle s mákem. Po poledňáku jsme se vydali do lesa na další program, tentokrát byl pod vedením Lakyho. Byla to bojovka o deník, který jsme získali v předchozím programu. Hru vyhrál ten, kdo na konci měl deník ve svém kruhu. Bojovalo se šátkovkou . Orloj moc nepochytil pravidla, a tak si jel celou dobu takový svůj vlastní závod :), jenomže to samozřejmě vadilo ostatním družinám. Nakonec se to nějak ujasnilo a Rysi stejně vyhráli :).
No a po bojovce byl čas na Nováčkovskou. My jako staráčci jsme měli hrát piráty. Nováčci za námi chodili a my jsme jim vysvětlovali každý nějaký zákon, který jsme mu pak napsali na příslušný prst podle prstové nápovědy. Nakonec si jejich znalost zákonů přišel zkontrolovat sám kapitán :). Když někdo z nováčků neznal odpověď na jeho otázku ohledně nějakého zákona, uřízl mu prst. Myslím, že Vojtěška měl uříznuté dokonce dva. Potom následovala módní přehlídka na téma: Způsoby a styly nošení kroje. Vystřídalo se pět modelů od Free skauta až po model Svojsík :). Módní přehlídka byla pouze zahájením dlouhé debaty o formě a nošení kroje. Po dlouhé době z ní nakonec vyplynula nějaká pravidla. No a všichni vyčerpaní debatou byli rádi, že je přestávka na večeři.
Po večeři následovala už poslední část dne. Dostali jsme za úkol napsat odpovědi na tři otázky a mezitím chodily jednotlivé družiny plnit tři úkoly. První úkol byl o tom překonat se. Museli jsme se pověsit na zábradlí a vydržet tam co nejdéle, podruhé jsme musely svůj první čas překonat. Další úkol bylo projít po tmě chodbou, nezpomalit, nezastavit se ani se neotočit. Když jsme došli chodbou ke Svatému grálu museli jsme ještě říct nějakou špatnou věc, kterou jsme udělali a jsme si toho vědomi.
Zdeny
3. den - čtvrtek
Probudili jsme se do čtvrtečního rána a vyrazili na rozcvičku, kterou tentokrát vedly rádkyně. Po více, či méně klasickém rozcvičení, při kterém si Marťas zvolil nový nejneoblíbenější cvik (vymyšlený Máří), jsme vypluli na louku před školou jako ponorky a vysílali torpéda do ostatních družin. Než jsme se všichni sešli se šátkama a pochopili pravidla, tak byl téměř konec rozcvičkového času, takže snad větší boj zažijeme příště.
Snídaně proběhla opět družinově a bylo zajímavé sledovat „stolovací zvyky“jednotlivých družin. Veverky se posedaly na zem na karimatky, Lišky pojedly civilizovaně a společně u stolu, stejně jako roveří, Rysi jedli povětšinou ve stoje a Vlci s Ludym sedícím na stole se shromáždili kolem něj. No hlavně, že chutnalo.
No a protože jsme už nebyli dlouho venku, následoval sportovní program – frisby. Miky připomněl pravidla, rozdělili jsme se do dvou týmů, které se později ještě rozdělily a hra mohla začít. Úspěch střídal téměř pravidelně obě mužstva, ale nakonec vyhrálo to lepší :) – tedy naše. A to i přes to, že byl Vesy nefér, zákeřně a ze zadu faulován Boženou = kamennou, asi 2,5 metrů vysokou sochou, která se tu nějak „náhle“ objevila :).
Přezuli jsme se, vydýchali a už tu byl Indy Jones, aby ukončil naše výpravové snažení. Snažil se vysvětlit investorovi, který jej na výpravu za grálem vyslal, proč jej vlastně nepřinesl, ale jen se na něj podíval a nechal jej ležet. Všichni asi chápeme, že se to nevysvětluje úplně lehce. Zámožný investor se snažil přesvědčit i nás, abychom mu grál za milión dolarů přinesli, ale měl smůlu, protože my Indymu dobře rozuměli v jeho rozhodnutí. No a tak jsme se rozsadili do kruhu a pod Attyho vedením zhodnotili celou výpravu. Každý se vyjádřil k tomu, co se mu na výpravě líbilo, nelíbilo a čemu by dal příště přednost – většinou zvítězil názor, že příště by bylo dobré být víc v přírodě.
Druhou částí této porady bylo seznámení s oddílovými pravidly. Pravidla se týkala hlavně docházky, podmínek pro účast na táboře, omlouvání akcí atd. Prostě věcí, bez kterých se žádná společnost nemůže obejít, chce-li dobře fungovat.
Po této společné poradě následoval čas na balení, úklid a vaření oběda. Lišky byly původně rozhodnuté držet hladovku, protože jim Žaneta nedodala slíbené potraviny, ale nakonec se nad nimi ostatní slitovali a Lišky si pochutnaly na gulášovce.
Úklid proběhl celkem bez problémů a s časovou rezervou, takže největši gambleři měli ještě čas roztáhnout venku celtu a rozehrát další kolo pokeru.
Autobus odjížděl z náměstí ve dvě, takže se většina oddílu odebrala tam a já s Mikym jsme naložili Páju s Máří do auta a vyrazili k městu. Pája se vezla jen do Sněžného, ale Máří si užívala naší společnosti :) až na chirurgii, kde jí vyšetřili její naražený (teď už víme, že naštípnutý) malíček.
Takže první výprava tohoto skautského roku je za námi, těšme se na další, která je už za 14 dní a věřím, že se nás na ní sejde co nejvíc. Vždyť výpravy jsou to, co dělá skautování skautováním. A navíc kdo chce úspěšně zvládnout tábor, měl by se účastnit co nejvíce výprav, které jsou takovým tréninkem na naše letní dobrodružství.
No a protože jsme už nebyli dlouho venku, následoval sportovní program – frisby. Miky připomněl pravidla, rozdělili jsme se do dvou týmů, které se později ještě rozdělily a hra mohla začít. Úspěch střídal téměř pravidelně obě mužstva, ale nakonec vyhrálo to lepší :) – tedy naše. A to i přes to, že byl Vesy nefér, zákeřně a ze zadu faulován Boženou = kamennou, asi 2,5 metrů vysokou sochou, která se tu nějak „náhle“ objevila :).
Přezuli jsme se, vydýchali a už tu byl Indy Jones, aby ukončil naše výpravové snažení. Snažil se vysvětlit investorovi, který jej na výpravu za grálem vyslal, proč jej vlastně nepřinesl, ale jen se na něj podíval a nechal jej ležet. Všichni asi chápeme, že se to nevysvětluje úplně lehce. Zámožný investor se snažil přesvědčit i nás, abychom mu grál za milión dolarů přinesli, ale měl smůlu, protože my Indymu dobře rozuměli v jeho rozhodnutí. No a tak jsme se rozsadili do kruhu a pod Attyho vedením zhodnotili celou výpravu. Každý se vyjádřil k tomu, co se mu na výpravě líbilo, nelíbilo a čemu by dal příště přednost – většinou zvítězil názor, že příště by bylo dobré být víc v přírodě.
Druhou částí této porady bylo seznámení s oddílovými pravidly. Pravidla se týkala hlavně docházky, podmínek pro účast na táboře, omlouvání akcí atd. Prostě věcí, bez kterých se žádná společnost nemůže obejít, chce-li dobře fungovat.
Po této společné poradě následoval čas na balení, úklid a vaření oběda. Lišky byly původně rozhodnuté držet hladovku, protože jim Žaneta nedodala slíbené potraviny, ale nakonec se nad nimi ostatní slitovali a Lišky si pochutnaly na gulášovce.
Úklid proběhl celkem bez problémů a s časovou rezervou, takže největši gambleři měli ještě čas roztáhnout venku celtu a rozehrát další kolo pokeru.
Autobus odjížděl z náměstí ve dvě, takže se většina oddílu odebrala tam a já s Mikym jsme naložili Páju s Máří do auta a vyrazili k městu. Pája se vezla jen do Sněžného, ale Máří si užívala naší společnosti :) až na chirurgii, kde jí vyšetřili její naražený (teď už víme, že naštípnutý) malíček.
Takže první výprava tohoto skautského roku je za námi, těšme se na další, která je už za 14 dní a věřím, že se nás na ní sejde co nejvíc. Vždyť výpravy jsou to, co dělá skautování skautováním. A navíc kdo chce úspěšně zvládnout tábor, měl by se účastnit co nejvíce výprav, které jsou takovým tréninkem na naše letní dobrodružství.
Okénko do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska Bílý štít