3. den - čtvrtek

Snídaně proběhla opět družinově a bylo zajímavé sledovat „stolovací zvyky“jednotlivých družin. Veverky se posedaly na zem na karimatky, Lišky pojedly civilizovaně a společně u stolu, stejně jako roveří, Rysi jedli povětšinou ve stoje a Vlci s Ludym sedícím na stole se shromáždili kolem něj. No hlavně, že chutnalo.
No a protože jsme už nebyli dlouho venku, následoval sportovní program – frisby. Miky připomněl pravidla, rozdělili jsme se do dvou týmů, které se později ještě rozdělily a hra mohla začít. Úspěch střídal téměř pravidelně obě mužstva, ale nakonec vyhrálo to lepší :) – tedy naše. A to i přes to, že byl Vesy nefér, zákeřně a ze zadu faulován Boženou = kamennou, asi 2,5 metrů vysokou sochou, která se tu nějak „náhle“ objevila :).

Přezuli jsme se, vydýchali a už tu byl Indy Jones, aby ukončil naše výpravové snažení. Snažil se vysvětlit investorovi, který jej na výpravu za grálem vyslal, proč jej vlastně nepřinesl, ale jen se na něj podíval a nechal jej ležet. Všichni asi chápeme, že se to nevysvětluje úplně lehce. Zámožný investor se snažil přesvědčit i nás, abychom mu grál za milión dolarů přinesli, ale měl smůlu, protože my Indymu dobře rozuměli v jeho rozhodnutí. No a tak jsme se rozsadili do kruhu a pod Attyho vedením zhodnotili celou výpravu. Každý se vyjádřil k tomu, co se mu na výpravě líbilo, nelíbilo a čemu by dal příště přednost – většinou zvítězil názor, že příště by bylo dobré být víc v přírodě.
Druhou částí této porady bylo seznámení s oddílovými pravidly. Pravidla se týkala hlavně docházky, podmínek pro účast na táboře, omlouvání akcí atd. Prostě věcí, bez kterých se žádná společnost nemůže obejít, chce-li dobře fungovat.
Po této společné poradě následoval čas na balení, úklid a vaření oběda. Lišky byly původně rozhodnuté držet hladovku, protože jim Žaneta nedodala slíbené potraviny, ale nakonec se nad nimi ostatní slitovali a Lišky si pochutnaly na gulášovce.
Úklid proběhl celkem bez problémů a s časovou rezervou, takže největši gambleři měli ještě čas roztáhnout venku celtu a rozehrát další kolo pokeru.
Autobus odjížděl z náměstí ve dvě, takže se většina oddílu odebrala tam a já s Mikym jsme naložili Páju s Máří do auta a vyrazili k městu. Pája se vezla jen do Sněžného, ale Máří si užívala naší společnosti :) až na chirurgii, kde jí vyšetřili její naražený (teď už víme, že naštípnutý) malíček.

Takže první výprava tohoto skautského roku je za námi, těšme se na další, která je už za 14 dní a věřím, že se nás na ní sejde co nejvíc. Vždyť výpravy jsou to, co dělá skautování skautováním. A navíc kdo chce úspěšně zvládnout tábor, měl by se účastnit co nejvíce výprav, které jsou takovým tréninkem na naše letní dobrodružství.