ČEKATELSKÝ KURZ
	BREPTA

 

Je pátek 26. 2. 1999 a my se chystáme do Pohledce, kde se bude odehrávat poslední čekatelský kurz. Asi tak ve 20:00 hod. mi volal Šmudla, jak jedu do Pohledce. Protože můj táta jel do Nového Města, tak jsem mu řekl, že nás tam odveze. Měli jsme se tam dostavit v 1830 hod. Asi kolem 1800 hod. jsme vyrazili směrem k jeho "obydlí" ( dá-li se tomu tak říci), nabrali jsme ho a vyrazili směr Pohledec. Po příjezdu do Pohledce jsme zahlédli ostatní, kteří jeli vlakem a do Pohledce šli pěšky. Měli jsme se komu smát.        Sešli jsme se všichni až na Martu, která marodila se zády, Pandu, kterou přepadla pro mě nepředstavitelná nemoc "silný zánět hrtanu" a to jí nedovolovalo mluvit ( já bych to nepřežil, protože mluvení je můj koníček, záliba, zábava, sranda, život, ...), a proto nemohla přijet, Kačuda, kterého rodiče nepustili těsně po nemoci ( to byla jeho výmluva, protože on hodně zlobí, a proto nemohl jet ), Suveho, ten jel reprezentovat náš přístav v celostátní portě ( já nechápu, jak tam mohl jet, protože jeho zpěv s jeho posádkou je k neposlouchání ) a to je asi všechno. Potom nepřijel ani pan Martinec, který měl přednášet o trestně právní odpovědnosti. Po ubytování následovala večeře s dobrým chlebem a pomazánkou.        Hned po večeři nám Mudr. Ježek říkal něco o použití medicíny v praxi a o masáži srdce nám řekla něco Jana. Ovšem nemohl chybět ani tradiční fotbal. Nohy byly okopaný, šaty s......y, no prostě hrůza.   Buzení nebylo nejsladší. Monti nám hrozil kýblem studené vody. To nás všechny probralo a okamžitě jsme vstávali. Sobotní program byl zahájen rozcvičkou pod vedením Bobíka. Dal nám zabrat hned během, který nás připravil na odpolední akční hry. Po snídani, která nás zasytila, začaly další přednášky k čekatelským zkouškám.   Přednášky nebudou psané tak, jak probíhaly, ale budou v náhodném pořadí tak, jak mě napadne, protože si nepamatuji, jak přesně šly po sobě. Tedy jedna přednáška se nazývala "Symboly a symbolika." Přednášel Šerif, tedy alespoň si to myslím, že se tak jmenuje. Bavili jsme se například o odznaku, lilii, totemu, ... . Po této přednášce následovala 15-ti minutová fitka. Dostal ji Piškot (lépe řečeno v pátek se Monti ptal, kdo si vezme fitky v určitém pořadí, a protože se nikdo nehlásil, tak se Piškot obětoval a vzal si ji, jenomže těch fitek je trochu více, a protože se nikdo dobrovolně nepřihlásil, tak na další nahlásil Piškot mě. Ale těch fitek je opravdu trochu více, a tak se další fitky rozdělovaly tím způsobem, že Monti řekl, kdo má dělat další fitku a už to bylo ),a abych pravdu řek, ani si nepamatuji, jaká to vlastně byla fitka.   Jednou z dalších přednášek bylo "Oddílové písemnictví", o kterém přednášel náš děd Vševěd Mišák. Samozřejmě, že si nevzpomněl na všechny oddílové písemnosti a tak jsme ho museli doplnit. Abych pravdu řek, já ho nedoplnil vůbec, ale Zdenka samozřejmě ano. Opět nastal čas na krátkou 15-ti minutovou fitku. Tu svoji si dost dobře pamatuji, protože mi ji poradila Zdenka. Byla to zipovaná. Já totiž nemám hlavu na vymýšlení a vzpomínání fitek. Další přednáška byla o táboře. Přednášel ji Monti.        Povídal nám o hygieně, ... Kdyby přišla kontrola na tábor, tak by kontrovala všechno, co by je jen napadlo. Já jsem se dozvěděl, že tee-pee není obytné, prý jen stan, což mě dost překvapilo. Kontrolují dokumentaci, pořádek, který je velmi důležitý, vodu, ... Následovala další fitka, kterou si nedobrovolně vzal nevím kdo. Byla dobrá, i když nevím,  co to bylo za fitku. "Rizika doby" byla tématem další přednášky. Měl ji na starosti opět Monti. Mluvil o tom, co vše působí na děti v okolním světě. Z vnějšího okolí na ně působí drogy, alkohol, kouření, ... Následovala opět další fitka pod vedením nevím koho a ani nevím co to bylo za fitku ( opět ). O historii skautingu nám povídal nevím kdo. Poslední dobou mám výpadky paměti. Vím, že další přednáškou byl "Rovering", o kterém nám povídala opice, tedy pardon vlastně Kočkodan. Já si totiž nemohl zapamatovat jeho přezdívku a tak jsem mu říkal opice. Samozřejmě, že ne přímo do očí, protože bych ho urazil. Ale já za to nemohu. Jen tak mimochodem během přednášek se asi určitě konal oběd, o kterém jsem se nezmínil. Myslím, že byl guláš, ale nevím to jistě, a proto se omlouvám šéfkuchařům Pubu a Mláděti ( jako kuřeti ve středním rodě ). Během čekatelského kurzu, nesměly chybět rozhovory mezi námi. Taky bych se měl zmínit o odpolední hře. Vedli ji roveři z Nového Města na Moravě. Já teda nevím kde byli, ale já jsem viděl jen Mikyho a Zdenyho. Šli jsme na vrchol nějaké Sněžky.        Tam jsme si zahráli nějaké hry. Jedna hra byla asi nějak taková: Rozdělili jsme se na 2 skupiny. Každá měla jednu bundu a měla ji schovat na nějaké místo v určité určené oblasti. Cílem hry bylo získat protivníkovu bundu a odnést ji na své území. Samozřejmě, že to nebylo jen tak jednoduché. Každý měl za kalhoty pásek, který mu soupeř mohl vytáhnout a vzal mu tím život. Ten musel doběhnout na určité místo, napočítat do určitého čísla a mohl hrát dál. Další hra byla "Boj o princeznu Terezku.        Vysvětlování by bylo na dlouho, a proto už to nebudu rozepisovat. Ale nejlepší hra byla tzv. "Angláni a Skoti". Byl to boj na život a na smrt. Většina z vás ji asi zná a tak ji nebudu rozepisovat, protože kdybych se do toho pustil, tak by to bylo asi na 10 stránek.        Po ukončení her jsme došli do Pohledce. Já, Pubu, Piškot, Zdeny, Miky, Čiky a já nevím jestli ještě někdo jiný, jsme šli vzadu a dělali ptákoviny a blbosti. Skákali kotouly letmo, dělali přemety atd.        Po příchodu nás čekala přesnídávka pro malinké děti. Pubu říkala, že je lepší než z obchodu. Večer byla večeře. Ani si nepamatuji, co jsme dělali po ukončení přednášek. Vím, že jsme šli spát docela pozdě.        Ráno jsem se dost hodně naštval na Montiho. Provokoval mě tím, že po mě házel matrace, přivlastňoval mi cizí kapesník a strkal mi ho do bot. No prostě hrůůůza. Nějaká přednáška byla samozřejmě také v neděli, ale nevím jaká.        Ale musím se zmínit o obědě. Jak již víte od mé sestry Pandy, která psala o jídle od Pubu o tzv. "Katově šlehu", tak na tomto čekatelském kurzu ho raději nikdo nechtěl. Jenom já, Šmudla, Mates a Pubu. Odebrali jsme si trochu jídla a přidali chilli. Mě připadlo, že tam toho Pubu dala málo a tak jsem tam toho trošku přidal a to bylo teprve jídlo! Po obědě jsme museli rychle uklízet, abychom stihli vlak.        A tímto byl ukončen náš "výcvik" na čekatelské zkoušky, o kterých se dozvíte od mé milované sestřičky Pandy.

 

zpět na titulní stranu

 

na index článků