XII. táborový den - čtvrtek

Tady to nemá nic společného s roverskou zkratkou Kritického Odporu k PRáci, ale jednalo se o Kaspianovi Oddíly Přímé Reakce. Jsou to ti nejlepší z nejlepších a hledají sedm nováčků, kteří se budou po výběrovém řízení moci pyšnit tetováním na paži – K.O.P.R.
To však nebude ani trochu jednoduché – boj začíná.
Prvním krokem bylo vyřazení všech uchyláku, psychoušů a jiných delikventů, kteří by v této jednotce neobstáli. Psychologický test byl prvním sítem a že nebyl vůbec jednoduchý se můžete přesvědčit sami. Mimo logických úkolů se zde skrývaly také obtížné otázky typu.
1. Slzný plyn se používá:
a) vždy
b) vždy a všude
c) vždy, všude a často
d) vždy, všude, často a hodně

2. Při použití varovného výstřelu obvykle míříme:
a) do vzduchu
b) do hlavy
c) do zad
d) do hlavy

3. Těžký obléhací katapult vzor „CIMPR-CAMPR“ je možné použít:
a) pouze proti budovám či barikádám, jsou-li prokazatelně liduprázdné
b) proti budovám či barikádám a to i v případě že jsou obsazeny
c) proti větším skupinám obyvatelstva
d) proti jednotlivcům, zejména proti starým a nebohým babičkám

4. Policejní brutalita:
a) je velkým problémem našich policejních jednotek
b) no občas kluci někoho tvrdě skřípnou
c) vejmysl těch podělanejch novinářů
d) VÍÍÍC KRVÉÉÉÉ!

5. Na louce se pase bílý kůň jakou má barvu?
a) černou
b) tmavě modrou
c) bílou
d) co to je sakra za intoušskej chyták?

Tak to byl jen strohý výběr z mnoha otázek, které prokázaly, že všechny holky v táboře mají těžce psychopatické sklony (což mě ani trochu nepřekvapilo…), ale vyřazena byla jenom Eliška.

Dalším sítem byla překážková dráha: plazení, přeskoky, zase plazení, průběh přes pneumatiky, přeskok překážek, běh po vysuté hrazdě, lesní slalom, seskok, zhoupnutí a hurá do cíle. Opět pár odpadlíku se našlo, vlastně jen dva, Laky a Jack s nejpomalejšími časy.
Soutěž v maskování byla k popukání, po táboře se objevovaly postavy zamotané do větví s počmáranými obličeji, ale i nepřítel se pěkně maskoval a tak hangár skromných rozměrů 8x4 metry se zamaskoval tak, že si ho Císko nevšiml a o kolík si rozpáral kalhoty od pasu až dolů – takže prý zkroušeně očekává reakce z domova… jednalo se o jeho oblíbené, budiž jim země lehká.
Opravdovou rozřazovací disciplínou byl skok z výšky do matrací. Tam se lámal chleba a dost nominovaných „eliťáků“ odstoupilo dobrovolně. Z nejvyšší příčky nakonec houpl Císko, Martin, Vařík, Áňa a i někteří další – teď se mi o tom píše už dobře, protože je odskákáno a nikomu se nic nestalo – UF, UF, UF. Plavání s nožem v zubech, hod granátem se zalehnutím to patřilo mezi lehčí disciplíny a poté přišlo MUČENÍ. Přivázání mezi stromy, lechtání peříčkem na chodidlech, žebrech, pod nosem atd. – málo kdo vydržel neprozradit tajemství…..
Po odpalování výbušnin a shybech se v konečném boji s hadrakoulemi a štíty utkali ti nej nej nej a z těch pak vzešla elita: Císko, Vařík, Martin, Pepíno, Pepa a zástupci ženského pohlaví – drsná Áňa a Žofka.
Pro Cískoně to bylo na následující dny poslední účinkování, protože nafasoval antibiotika a dá si pohov. No, alespoň se může utěšovat tím, že je v elitní sedmičce KOPRu.
Oběd byl výbornej, přece jen, když se na knedlíky s uzeným použije polotovar z prášku, je to o něčem jiném než začínat od píky s bramborami. Tak a teď jdu trávit :). Hezké odpoledne.
Zítra nás čeká návštěvní den, takže se už těšíme na večerně noční akci s rodiči. Doufám že nezůstane jen u rodičů a přijdou i rodinní přátelé a známí. Uvidíme jak se akce vydaří.