OKÉNKO :: Tábor Vlčata - 1. táborový den

Je noc, tak dvě hodiny po půlnoci. Já sedím v kuchyni a pouštím se do svého letošního táborového předsevzetí – dávat o sobě vědět všem kdo budou ochotni toto číst až do konce. Letos se pokusíme sepisovat naše dobrodružství a dávat je i Vám prostřednictvím našich internetových stránek. Jenom čas ukáže jak moc se nám povede splnit tento slib, který jsme dali sami sobě. Tak nám držte palce

12. červenec 2009, odchod ve 14:30 od klubovny, 15 vlčat, 5 vedoucích. Cíl: tábor Vojtěchov.
Cestou ale potkávají Praotce Čecha, Libuši a Václava v plínkách, kteří hledají zemi zaslíbenou. Protože nikdo neví kudy, vydají se na další hledání společně. Cíl je ale daleko, rozhodnou se tedy přenocovat v lese pod přístřeškem, který si zbudují. Na ohni si uvaří čaj a skromně povečeří. Ze spacáku je dobře vidět do blikajícího ohně, tak se všem dobře usíná.
Brzy ráno (cca půl osmé) Praotec Čech velí k dalšímu pochodu. Slunce pěkně hřeje a příjemně se nám jde. V 8:00 už stojíme na „Hoře Říp“, odkud pod námi vidíme v záři slunce náš tábor, naši zemi zaslíbenou. „To je ta země zaslíbená, ptáků a zvěře plna, medem oplývající!“
Po tomto zvolání se už družiny nedají udržet a rozběhnou se přímo z Řípu dolů do tábora. Ještě překonat potůček před táborem a honem ke stanům. Po ubytování nás čeká výborná snídaně od Alky a Myšáka a my se radujeme že jsme konečně doma. Po posílení snídaní je třeba udělat něco pro tábor – kopeme odpadovku, rovnáme dřevo a čistíme ledničku v lese (naplnila se vodou). Konečně vznikají i týmy na letošní tábor, a to Modří, Žlutí a Červení.
Po výborném obědě je čas k polednímu klidu. Co se asi bude dít potom?

V kuchyni nastala změna a to že k Alce a Myšákovi se přidala mamka Tkaničky, takže jí moc děkujeme a přejeme ať to s námi vydrží!

1. táborový den - Vlčata