|
5. a 6. den
5. den - sobota 10. 8. 2002
Ráno bylo jako malované. Skoro úplné azuro a tak jak jsme se dohodli, tak i udělali a to , že jsme strávili celé dopoledne prolenošili u Balatonu. Já ráno skočil koupit chleba do místního obchůdku a stál 150 forintů. Takže když zaplatíme za camp, tak by nám měli ještě na dva zbýt. Maj tady ten vekovej a ten moc dlouho nevydrží. No zítra je ale neděle a tak jsme museli rozpočítat jídlo, abychom vydrželi s keňérem, což je maďarsky a foneticky chleba. Jinak se to píše tuším kenyer. I když dneska jsme cestou i odpoledne potkávali otevřené pekařství, takže by snad neměl být problém ho v nějakém větší městě sehnat i v neděli. Snídali jsme chleba s šunkovou pěnou a zapili to slibovaným prémiovým kakaem. Pak jsme šli k vodě, já se vykoupal celej a Pubu si jen namočila nohy. Chvíli jsme se i opalovali a pak když zašlo sluníčko přišlo na řadu vyhledávání další trasy v mapě. Musíme to vzít trochu spodem, protože mosty přes Dunaj jsou v Maďarsku jen sporadicky. Vyrazili jsme tedy od Balatonu přes Enying a Simontorya směrem na Kecskemét. Tyto tři názvy jsme si pro lepší zapamatování počeštili na Enya, Simona a Kočkomet. Cesta šla ztěžka, protože na rovinkách začal dost silně foukat protivítr a tak se moc dobře nejelo. Navečer to ale přešlo a tak jsme vcelku bez problému dojeli k Dunaji, kde jsme se na mostě vyfotili a jeli hledat místo na spaní. Teď jsme zašití u opuštěného baráku poblíž vodního kanálu. Vodu jsme hledali abychom se mohli trochu umýt, protože není nic hnusnějšího jako když se ve spacáku lepí zaschlým potem nohy k sobě. Vody sice k vykoupání posloužila vcelku dobře, ale taky slouží jako bydliště komárů a tak jsme zvědaví kdy vyhraje jestli my a OFF nebo komáři. Večeřeli jsme párky s fazolí, které jsme si pro větší výživnost namíchali ještě s rýží. Noc byla trochu divočejší protože komáři o nás dělali opravdu jako diví OFF neOFF. Museli jsme bejt zalezli ve spacáku a ještě přes sebe přehodit celtu, páč jsme neměli přístřešek a samozřejmě začalo v noci poprchávat. Naštěstí to ale bylo vždy jen pár kapek a tak se to dalo přežít. Ale i tak jsme se moc nevyspali. Za dnešek máme 108 km. Také jsme dojeli pětistý kilometr! 6. den - neděle 11. 8. 2002 Budíček byl v cca 7.30 hod ale já ještě dospával , protože jsem nemohl moc spát, jak kvůli komárům, tak i teplu. Snídali jsme jako obvykle chleba s paštikou a měli jsme k tomu neobvykle kakao. Trochu mě to mrzelo protože jsme kakao měli jen nadvakrát a Pubu ho udělal dvakrát za sebou a nepošetřila ho na jindy. No ale co se dá dělat. Na logiku a praktičnost se v myšlenkových pochodech mé spolujezdkyně narazí jen zřídka :). Při balení plachty jsem šlápl patrně na vosí hnízdo, protože mě začala tvrdě pronásledovat dost nasupená vosa. Nejdřív se mi motala zezadu do vlasů a pak mi uštědřila štípanec nad obočí. Byl jsem ošetřen Fenistylem který ač jsem očekával mast byl v pilulce, no uvidíme co to se mnou udělá. Naštěstí to moc nebolí. Po tomto lítém boji jsme vyrazili směr na Kočkomet. Tato cesta byla zatím nejhorší. Do kopce a proti větru. Fakt síla. Ale dorazili jsme do města, prohlídli si jeho centrum, kde jsme se usadili před radnicí, na které byla zvonkohra, která v jednu hodinu hrála cca minutu jakousi melodii. Postupně jsme se prošli po náměstí a po svačince v podobě mysli tyčinek vyrazili dál. Začalo trochu poprchávat a tak se příležitostně schováváme kde se dá. Při výjezdu z města se nám podařilo koupit chleba za 145 forintů a jeli dál. Stále poprchává a největší déšť nás zastihl v Nagykörös, kde jsme se museli schovat do vchodu do jakési prodejny. Popojeli jsme přes město a pod střechou na druhém konci města si dali oběd v podobě netradičního chleba s paštikou a doplnili to lahodnejma sušenkama Bebe. Fakt se šikly. Dojeli jsme do Tópiószele (Topinkosele), což je zhruba 40 km východně od Budapešti, kde se intervaly mezi deštěm stále zkracovaly a tak jsme se rozhodli, že zajedeme do lesa a zabydlíme se. Je tu velice zajímavý les, vysázený v pravidelných řadách a co je pro nás špatné, tak to je fakt že je jím vidět skrz naskrz. Už na nás i troubila auta jedoucí po nedaleké lesní cestě ale volíme taktiku mrtvého brouka. Pršelo i při stavbě přístřešku a tak ho stavím na několikrát. Pubu zatím dělá večeři - Kuře na paprice. Jelikož už nemáme těstoviny, zahušťujeme to rýží a dá se to. S nelibostí zjišťuji že ke hranicím to máme ještě asi tak 180 km, takže slovensko nejdříve pozítří. Jídlo nám vyjde s odřenejma ušima. Za dnešek najeto 102 km.
Předchozí: 3. a 4. den Následující: 7. a 8. den Zpět na hlavní článek
|
||||||||||||||||
|
Sestra Marie Kružíková
Dne 9.11.2013 se rozloučíme se spoluzakladatelkou dívčího skautingu v našem městě v 10.30 na kostelíčku.Bylo jí 97 let. Šerif (07.11.2013) Šerif Akce pro rodiče a Berušky
proběhne vzhledem k počasí z větší části pod střechou kulturáku v Pohledci. (09.05.2013) Vilík Zdražení tábora Naděje
Bohužel jsme se rozhodli zvýšit letos cenu letního tábora na 3800,- Kč. Důvody jsou dva: Jednak je tábor o 4 dny... více (29.04.2013) Teo OKÉNKO do života novoměstských skautů
- zpravodaj střediska 615.02 Bílý štít Nové Město na Moravě © všechna práva vyhrazena, připomínky ke stránkám: kajmanus(a)centrum.cz |