Na kole mezi kapkama deště (2002)

1. den - úterý 6. 8. 2002

Dnes je 6. 8. 2002 a v 8.30 vyrazila od klubovny dvojice cyklobláznů, tentokrát však to byli Pubu a Mládě. Směr na Znojmo byl jasný a tak trasa z loňského roku byla víceméně stále v živé paměti. Z větších přestávek uvedu v Bíteši na náměstí, kde jsme si dali párek v rohlíku a pak jsme už vyrazili za mírného poprchávání dál. Poprchávalo či mrholilo jen občas a tak se při tom dalo docela v pohodě jet. Další zastávkou byla Únanovská hospoda, kde jsme doplnili vodu a pak již za malou chvíli jsme dojeli na Znojemské náměstí. Zabrali jsme jednu lavičku a na střídačku jsme si každý šli koupit něco na zub. Ve Znojmě jsme se zdrželi asi hodinu a pokračovali směr Hevlín a Laa. Při výjezdu jsem měl první problém s kolem a to, že i praskl drát na mém silně zatíženém zadním kole. Tak jsem jej násilím vyndal a doufám že jeho ztráta nás nijak neomezí v další cestě. Domluvili jsme se že budeme spát ještě na české straně a tak jsme před Hevlínem našli místo na spaní nedaleko vodního kanálu vedoucího napříč sinicí. Zajeli jsme podél něho do lesa a jelikož jsme žádné kloudné místo na spaní v lese nenašli museli jsme se spokojit s mostem přes zmíněný kanál. Zábradlí mostu jsme využili pro stavbu přístřešku. Voda v kanále byla koupatelná, čehož jsme navečer oba využili. Povečeřeli jsme svíčkovou s těstovinama. Teď už ležím ve spacáku a dopisuji deník dokud je na to ještě trochu vidět. Za dnešek máme najeto 138 km a brzy už zalezeme do pelechů, protože se honí mraky a vypadá to že v noci bude bouřka. No nic, jsme u železnýho zábradlí a ta se nemáme čeho bát, nebo jo? Ještě napíšeme SMSky a pak už jen dobrou noc.

2. den - středa 7. 8. 2002

ZRADA, ZRADA, ZRADA

Tak by se dalo popsat dnešní ráno. Podařilo se mi totiž zablokovat můj mobil, který představoval jediné naše spojení se světem. Poslední šancí bylo zavolat domů aby naše mamka zkusila někde v mých věcech najít kartičku s číslem na odblokování. Moc jsem v to nedoufal a měl jsem pravdu. Nenalezeno a tak dáváme oba sbohem z poslední budky v ČR svým rodičům, s tím, že se ozveme až budeme opět někde v civilizaci odkud budeme moci zavolat či poslat SMS z NETu, což vypadá až na Slovensko. Taky jsem zapomněl napsat, že celou noc pršelo a tak jsme vyjížděli cca v 10 hodin. Posnídali jsme polívku s rohlíkama. Zdrželi jsme se ještě taháním klíštěte, které si vybralo to nejnevhodnější místo a to můj pupek. Drželo opravdu fest a tak muselo jít pokouskách. Hraniční přechod v Laa jsme přejeli až popoledni, protože v hevlíně nás opět chytl déšť a tak jsme čekali na zahrádce místní hospody. Za hranicema zase začalo pršet a tak jsme se asi na tři hodiny museli utábořit v místní zastávce vyrobené trochu netradičně z rozbitého autobusu. Další kuriozitou tohoto místa bylo to, že hned vedle čekárny byla jakoby jezírko, které se zhruba každých 20 minut přečerpalo do nádrže ve střední části autobusu a pak to samospádem přeteklo zpět do jezírka. Zajímavé, ale bližší důvod proč tomu tak je jsme nenalezli. Městečko Staatz jsme opustili až navečer, kdy na chvíli přestalo pršet a my museli hledat místo na spaní. To jsme našli asi po 30 km jízdy na kraji lesa, kde jsme přenocovali. Kola se nám podařilo opět schovat pod celtu takže jsme byli v všichni suchu, i když v noci již skoro nepršelo. K večeři jsme měli rizoto a CZ rohlíky. Za dnešek máme najeto směšných 43 km.