Fotoreportáž z tábora oddílu Naděje

Protože Zdeny přijede až po týdnu a mezi námi není žádný spisovatel, který by dokázal detailně popisovat každý táborový den, přinášíme alespoň krátkou fotoreportáž toho nejdůležitějšího, co se na táboře událo. Další fotky byly odeslány Kajmanovi, takže by se měly co nevidět objevit ve fotogalerii.

Počasí nám přálo, takže cesta na tábořiště byla pohodová.

S přestavbou tábořiště, aby se nám na něm líbilo, jsme si opravdu mákli. A musím oddíl pochválit, protože se opravdu činil.

„Tyhle desky musí všechny pryč,“ říká Orloj Marti…

…a tak se taky stalo.

Vytáhnout do 1. patra rozestavěného srubu trödlerovský protiatomový stůl, byl docela oříšek.

V pondělí ráno zařídili náš budíček a rozcvičku Poníové táhnoucí na nedalekou lakotskou vesnici.

Poníové si přišli pro skalpy a zásoby našich lakotských přátel…

…nemohli jsme to jen tak nechat, a tak jsme se převlékli do našich lakotských kostýmů, aby Poníové věděli, na čí straně jsme…

…tak začal lítý boj.

Odpočinkem po bitvě se staly naše Velkokluby, ve kterých si každý může vybrat, jestli půjde tančit, fotit, učit se ošetřovat zranění nebo stavět vázané stavby.

Na důkaz naší podpory samostatnosti Tibetu, zavlála nad táborem tibetská vlajka. A bude tam vlát, dokud nepřivezeme zapomenutou vlajku českou:-)

Vzhledem k tomu, že nás Poníové obrali o sváču, museli jsme si navařit „co les dal“.

Některá jídla vypadala znamenitě.

Lišky bez masa nevydrží, a tak se ládovaly smaženými kobylkami.

Šílený vědec MacGaway nám vysvětli, jak na Poníe vyzrát…

…zkonstruovali jsme jeho tajnou zbraň…

…pak už jen stačilo dobře zamířit,…

…zapálit doutnák a od Poníů byl pokoj.

Zatím, co jsme se handrkovali s Poníi, vybudovala služba v našem pískovišti město mayských pyramid.

vytisknout

autor: Teo

vloženo: 29. 7. 2009 (Teo)

1496x